Až vás dostane exekutor
Víkend před vámi. Nakoupeno nemáte. V peněžence jen pár drobných. Přes kartu se přece ke svým penězům v bance kdykoliv dostanete, že? Peníze stále pod kontrolou, hlásá reklamní slogan. Ani nápad. Exekutor, který nedávno sice napsal, že strýček nechal ještě jeden dluh, ale ani vám nedal možnost o tom dluhu komunikovat a domluvit se, vám nechá zablokovat všechny účty. Záměrně v pátek odpoledne. To abyste přes víkend vychladli.
A tak sedíte a přemýšlíte, co budou děti jíst. A co budou jíst příští týden? A pak? Protože se dá předpokládat, že účty, které šly zablokovat tak snadno, odblokovat půjdou nesnadno a potrvá to. Cloumá s vámi směsice spravedlivého hněvu a bezmoci. Hněv na nekonečný lidský hyenismus a zničující nelidskost exekutora. Bezmoc nad postavením, do kterého jste se dostali aniž byste se k někomu chovali špatně nebo aniž byste chtěli někoho poškodit.
Ničím jste se neprovinili, jen jste něco zdědili. Domeček, kde jste vyrůstali a prožili tam mnoho krásného. Všude tam můžete najít vzpomínky na lidi, co vám dali jen to nejlepší, co vás milovali. Takže je to pro vás především silná citová záležitost. Právě proto jste byli ochotni zaplatit dluhy, které udělal někdo jiný.
Přesto se k vám teď, jakýsi cizí člověk s funkcí úřadu, chová jakobyste vy byli „ten hajzl“, co nechce nic platit. Neskrýváte se před věřitelem, přesto nemá věřitel (zastupovaný exekutorem) tolik slušnosti, aby zvedl telefon nebo alespoň napsal jedinou větu: „Tak co, jak to budeme řešit?“ Místo toho vám vymáchá hubu v něčem, co byste nikomu nepřáli.
A stát? Náš stát? Ten přece mlčí. A mlčky tohle všechno dovolí. Protože my mu to dovolíme! Protože stále děláme, že se vlastně nic neděje. Jako správní ovčané. Všechno je přece v pohodě. Marně a zcela zbytečně se sám sebe ptám: Kde je ochrana moje a mých dětí před zvůlí úřadu?
Dokážu si představit, že milý exekutor si teď užije krásný víkend někde na horách. Bude v klidu spát a možná, že ho i těší pocit, že nám uškodil. Jak jinak. Protože, kdyby měl svědomí, tak by nikdy takovou práci dělat nemohl. Nebo by ji nemohl dělat takovýmto způsobem, jaký právě předvedl.
Vždycky jsem si myslel, že se mě podobné zkušenosti netýkají. Ale jak je vidět, stačí tak málo. Jak může někdo, jen z nějaké svojí vůle, jiného člověka naprosto odříznout od všech – ano od všech – prostředků? Nejen od mých, protože jsem já zdědil ten dluh, ale i mou ženu, která rozhodně nic nezdědila. O čem to svědčí?
Že právní postup je nad lidskostí. Že úřad je nad svědomím.
A kdy přijde řada na vás?
Mirek Vojáček
P.S.: Až někde na horách, nebo jinde, potkáte o víkendu JUDr. Aleše Bayera, pozdravujte ho ode mě. A přejte si, aby se v příštím životě narodil co nejdále od nás všech.
Mirek Vojáček
Zapomenutí hrdinové lockdownu
Na počest nasazení zdravotníků září Petřínská rozhledna. Je dobře vzdát jim hold za nezměrné úsilí. Je však zajímavé, jak společnost zapomíná poděkovat těm, kteří nesou náklady koronakrize. Poděkovat živnostníkům a podnikatelům.
Mirek Vojáček
Koronavirový fanatismus a Králíček Jojo (Reflexe nebezpečnosti KoronaVíry)
Králíček Jojo je malý roztomilý sladký desetiletý nácek. Je nasáklý nacistickou ideologií jak houba i přes to, že jeho milující maminka je „normální“. Věří v absolutní vítězství třetí říše.
Mirek Vojáček
Koronavirové hyeny řádí
Koronavirus zaútočil. Jsme omezeni v pohybu. Lidé se snaží vydat ze sebe to nejlepší a pomáhají, jak se dá. Třeba jen láskou a dobrým slovem. Ale exekutor číhá na příležitost i teď. V tomto státě je totiž možné opravdu všechno.
Mirek Vojáček
Jak JXD našel svého šmejda
Měl jsem sen. Na mou přednášku přišel JXD. S jistotou kobry si vyhlédl svou kořist. Bylo to tak snadné, nemohla se bránit. Já jsem byl tou obětí.
Mirek Vojáček
Máme monopol na vysvobození?
Jeho dech, tak těžký a namáhavý, se pozvolna začal zklidňovat. Seděl jsem vedle něho. V meditační vizi jsem ho provázel Phowou – přenosem vědomí. Vše, celý svět se náhle projasnil, jako by byl prozářen vnitřním světlem.
Mirek Vojáček
Sbohem Anno!
Byla na konci sil. Těžce dýchala. Uvědomovala si, že odchod je nevyhnutelný. Přes veškerou lékařskou péči, kterou jí poskytli ti nejlepší odborníci, přes léky, které do ní za mnoho a mnoho měsíců vpravili.
Mirek Vojáček
Kdo nemedituje s námi, medituje proti nám!
Myslel jsem si, že svazáctví zmizelo jednou provždy koncem roku 89. Že jsem tehdy v listopadu naposledy viděl nadšené zapálené mladé lidi, schopné pro pokřivené ideály škodit druhým. Jsou tu však stále. A jsou to třeba buddhisté.
Mirek Vojáček
Potřebujeme Baťu ne Babiše. Soucit ne represi
S fenoménem řízení státu jako firmy jsme se z občanů, během několika málo let, stali obyčejnými podřízenými. Máme jen jedinou výhodu. Nemůžeme (zatím) dostat výpověď. Ale dá se takhle dlouhodobě existovat?
Mirek Vojáček
Jsme ocas západního světa
Před časem jsem viděl dokument o současné ekonomice v Číně. Nadšený čínský dělník říkal, že je nadmíru spokojený. Jeho plat je teď už stejně vysoký jako plat dělníků v Evropě. Bere 5 000 Kč měsíčně. A jak jsme na tom my?
Mirek Vojáček
Až bude exekutor v exekuci
Nedávno na DVTV vyprávěl Jaroslav Dušek absurdní příběh o advokátce, jejíž jméno u soudu zapisovatelka omylem zaměnila za jméno žalovaného. Omyl měl fatální důsledek. Na advokátku byla uvalena exekuce.
Mirek Vojáček
Ať zaplatí, kdo udělal chybu – A co Babiš?
Ministr financí řídí nekompromisně své podřízené. Vede úředníky k zodpovědnosti za chyby. Za chyby se přece platí. Mělo by nás to těšit, protože to znamená, že ministr zaplatí miliardy za chybu. Tou je zavedení předraženého EET.
Mirek Vojáček
Zabíjí nás exekuce – otevřený dopis ministrům a předsedům vlády a parlamentu
Někdy nestačí jen tak sedět, ale je potřeba udělat alespoň něco. Tohle je první krok k tomu dát vědět našim politikům, že exekuce jsou skutečný problém, a že s tím budou muset něco dělat. Protože problém mají voliči.
Mirek Vojáček
Zemřel jeden z nás aneb Smrtící exekuce
Dostali jste se někdy do neřešitelné životní situace? Nervy na pochodu, reagujete zkratkovitě. Možná je to jen okamžik, a vše se pak uklidní. Ale někdy vás okolnosti – tady exekuce – dovede až ke krajnímu řešení. K sebevraždě!
Mirek Vojáček
Exekutor vrací úder! Ale za co???
Představte si, že jedete po městě trochu rychleji. Kamery jsou na každém rohu. Přestupek. 300 korun nikoho nezabije. Ale úředníci vám (náhodou?) nedají o pokutě vědět. A po čase vám exekutor zablokuje účet. Že je to absurdní?
Mirek Vojáček
Temná strana voličů
Zdá se, jako by se voliči zbláznili, že volí takové politiky, kteří jsou jen přehlídkou nectností. Podvádějí, lžou, manipulují, kradou, jsou pohrdaví, sobečtí, arogantní, namyšlení... A přesto je budou podporovat zas a znovu. Proč?
Mirek Vojáček
Dalajlámův celospolečenský satsang
Přijel k nám a na několik dní se jen tak zastavil. Popovídal, pozdravil se s lidmi, zasmál se a... vyvolal celospolečenský otřes. Jeho Svatost 14. Dalajláma.
Mirek Vojáček
Učit se, učit se, učit se. (V. I. Lenin)
Jen si to představte. Přijdete domů z práce okolo šesté hodiny, jste unavení, ale musíte ještě napsat úkoly do školy. Ne, vy nechodíte do školy. Do školy chodí vaše děti. Ale jejich úkoly jsou tu hlavně pro vás.
Mirek Vojáček
Pane ministře, jen aby tu nechtěly žít naše děti
Zaparkoval jsem kolo před vesnickou hospůdkou. Byl parný den. Stoly venku pod slunečníky byly obsazené. Přisedl jsem si k osamělému hostu. Odvracel hlavu, asi aby ho nikdo nepoznal. Teprve teď mi došlo, že je to ministr financí.
Mirek Vojáček
Má lidstvo přežít? Hlasujte!
V noci se mi zdál zvláštní sen. Přišel Bůh, sedl si na mou postel, pokýval hlavou a řekl: „Mnohokrát jsem vyhladil špatné lidi, aby byl dán prostor dobrým. Už jsem z toho ale unaven. Teď rozhodněte vy sami, kdo z vás má přežít."
Mirek Vojáček
Český zenový stát – soumrak politiků
Zažralo se nám pod kůži, že politika je něco, co se nedá změnit. Politici, že nejsou lidé, ale (vy)volení. Že trpně sledujeme trapné veřejné výstupy. Jenže všeho dočasu. Je tu vize Českého zenového státu a s ní i soumrak politiků.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 51
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1974x
Žijeme ve světě, který stále balancuje na ostří nesvobody. Svoboda a neohroženost začíná až tehdy, když se zbavíme všech drobných i velkých strachů. Pak nás nemůžou zotročit ani vnější okolnosti. Mým přáním je, abychom byli všichni skutečně svobodní. www.mirekvojacek.cz